Zákaz druhé největší politické strany v zemi, Alternativa pro Německo (AfD), se stal předmětem neustálých rozhovorů. Avšak prominentní akademik varoval, že by to mohlo mít závažné důsledky rozbíjející demokratický systém.
Německá AfD byla letos odcházející levicovou vládou prohlášena za „pravicově extremistkou“ organizaci, což vyvolalo právní problémy. Mezitím řada spolkových zemí pro členy AfD přikročila k zákazu sloužit jako policisté nebo jako úředníci.
Levicoví politici otevřeně mluví o úplném zákazu AfD, neboť je prý neslučitelná s poválečnou německou ústavou. To by znamenalo, že by stát odstranil i jejich poslance z parlamentu. Takováto diskuse je v Německu v tomto týdnu hlavním tématem mediálních titulků, i přestože se řečená partaj v letošních celonárodních volbách stala druhou největší stranou, neboť pětinu všech hlasů hodili AfD, čili přes deset milionů lístků. Uvedená strana, která zdaleka není skupinovou nebo okrajovou, funguje jako oficiální parlamentní opozice a nedávno se dokonce v průzkumech umístila jako první.
Ač se německé levici může zdát odstranění opozice škrtnutím pera jako přitažlivé, tak teď promluvil prominentní akademik, aby před takovým krokem varoval, kdy předpovídá, že takové podvrácení základních principů demokracie by mohlo být pro zemi zkázonosné.
Předseda Moderní a současné historie na Johannes Gutenberg University Mainz profesor Andreas Rödder v rozhovoru s Euronews podle zprávy řekl: „Německá levice by se měla hluboce zamyslet nad tím, co dělá, a jaké důsledky to má pro liberální demokracii.“
Zpráva o Rödderovi mluví jako o jednom z „nejdůležitějších intelektuálů“ německé centro-pravice, takže v žádném případě není instinktivním příznivcem AfD, když ta eroduje podporu centristických Křesťanských demokratů stejně, jako to populisté dělají neoliberálně „konzervativním“ stranám po celém kontinentu.
K této publikaci však promlouval způsobem, jaký teď v různých evropských státech slyšíme čím dál více, když řekl: „Zákaz, který by odstranil všechny voliče AfD a tudíž by vedl k levicové většině v parlamentu, by byl spolehlivou cestou k občanské válce.“
Vůdci AfD za sebe nedávno varovali, že zacházení s druhou největší stranou v zemi jako s kriminální organizací ohrožuje demokracii. Také kvůli vládnímu odposlouchávání členů strany a jejich sledování přes špehy tomu Björn Höcke z AfD zlořečil jako „ohromnému útoku na demokracii“.
V květnu nový německý kancléř Friedrich Merz, který vede Křesťanskodemokratickou stranu a vládne v koalici s levicí, řekl, že je proti zákazu AfD, protože zbavit se strany by nijak nezměnilo myšlení jejích deseti milionů voličů.
Řekl, že by si radši vydobyl zpět jejich důvěru a porazil svou pravicovou opozici spíše u volebních uren.
AfD byla založena roku 2013 jako měkce euroskeptická strana, aby nabídla alternativu k dlouho převládajícímu evropskému ekonomickému katechismu a během času se u ní vyvinul dost robustní názor na kontrolu hranic a na rostoucí přítomnost islámu v Německu. Ač je to určitě národně-konzervativní čili suverenistická strana, tak ji tradiční média a odpůrci označují za extrémně pravicovou nebo i za nacistickou.
Kategorie: Autorské překlady