AfD po zemských volbách vznáší otázky ohledně volebního procesu v Německu.
Ač si v neděli v Sasku strana Alternativa pro Německo (AfD) nakonec ve volbách zajistila první místo, tak stejně rozbíhá vyšetřování údajné počítačové chyby, kvůli které přišli o křeslo v parlamentu, a také volají po skoncování s korespondenčním hlasováním, kdy se odvolávají jak na obavy o bezpečnost, tak na nekalé praktiky.
Prvním problémem je údajná softwarová závada, která vedla k tomu, že jak AfD, tak Křesťanští demokraté (CDU) přišli o křeslo, přičemž jak Zelení, tak Sociální demokraté (SPD) jedno křeslo místo nich dostali. Strana říká, že to začíná vyšetřovat.
„Chceme přesně vědět, co se stalo špatně,“ uvedl v prohlášení vůdce zemské parlamentní skupiny AfD Jörg Urban. Požaduje přesnou analýzu chyby. „Jsou-li v tom nějaké nepatřičnosti, zahájíme soudní žalobu.“
Konkrétně ztráta jednoho křesla vedla k tomu, že AfD přišla o blokovací většinu, která by této straně umožnila blokovat např. jmenování určitých soudců v této spolkové zemi.
Tato chyba nejdříve pro AfD a CDU vydala nesprávný počet křesel. Po revizi „vedení zemských voleb přidělení křesel zkorigovalo,“ uvádí německý zpravodajský kanál Leipziger Volkzeitung.
Urban řekl, že nikdo nebyl obviněn z manipulace hlasování, ale „v tomto případě je to politickou volbu AfD v saském zemském parlamentu. Jakékoliv pochybnosti o konečném volebním výsledku musí být tudíž vyloučeny,“ řekl.
Bez ohledu na to, proč k této chybě došlo, utrpěla saská volební komise značné ohrožení reputace, když to vrhlo pochybnosti na volební výsledky během už tak vypjatých voleb.
Korespondenční hlasování
Po výsledcích v Durynsku a Sasku vyzývá souběžný vůdce AfD Tino Chrupalla k ukončení korespondenčního hlasování. O svých obavách z této formy hlasování diskutoval během konference s vrcholnými činiteli AfD.
„K úkolům opozice tak vždy patří pochybovat o tom, co vláda dělá, nebo k čemu dochází při volbách. Je to rovněž legitimním právem a to je dobře. A opravdu na to chci poukázat, např. na úplnou bezpečnost oficiálního ukládání volebních uren, z nichž některé se neskladují podle zákona zabezpečeným způsobem, kdy v některých případech k těmto volebním urnám má přístup jen jedna nebo dvě osoby,“ řekl.
Uchýlil se i k tvrzení, že korespondenční hlasování budilo obavy i v jiných volbách a že tento problém pořád vstupuje do hry. Poukázal však také na problém zamořující jiné země jako Spojené státy, které s příchodem krize Covid-19 zavedly masové korespondenční hlasování, takže se aktivisté pustili do návštěv domovů důchodců s potenciálními manipulacemi zranitelných starých voličů.
V případě Německa Chrupalla tvrdil: „Viděli jsme to i ve volebních kampaních ke starším i v jiných, jako v současných kampaních v domovech důchodců a v pečovatelských domech zvláště, když v domovech těchto starých lidí dělali kampaně CDU a SPD v zařízeních provozovaných buď Diakonií, nebo Caritas, neboť ti si tam chodili sem tam, zatímco AfD vůbec neměla přístup, aby seniorům mohla svůj program prezentovat. To jsou podle mě také další způsoby ovlivňování, které nejsou demokratické.“
Stojí za pozornost, že Diakonie a Caritas jsou vedeny Protestantskou a Katolickou církví, které začaly proti AfD vystupovat, včetně vylučování členů této strany z církve a vyzývání Němců, aby hlasovali proti ní.
Chrupalla vyzývá ke skoncování s korespondenčním hlasováním, kdy říká: „Osobně bych korespondenční hlasování zakázal. Bylo zavedeno jen jako výjimka nebo bylo iniciováno Spolkovou republikou Německa. Není to normální, a nemělo by se stát normálním a není regulováno zákonem takovým způsobem, jaký by z něj udělal regulérní proces.“
Kategorie: Autorské články