Alternativa pro Německo (AfD) se stala nejpopulárnější stranou v zemi, zjišťuje 12. srpna zveřejněný průzkum.
Průzkum vedl Institut Forsa sociologického výzkumu a statistické analýzy pro RTL Deutschland a ukázalo se v něm, že 26 procent Němců by volilo AfD.
Proti masové imigraci zaměřená strana AfD se v národních parlamentních volbách umístila jako druhá se ziskem skoro 21 procent hlasů.
Nový průzkum klade tuto pravicovou stranu před režimní blok konzervativců německého kancléře Friedricha Merze, tj. před Křesťanské demokraty (CDU) a jejich bavorské spojence Křesťanskosociální unii (CSU).
CDU/CSU se propadla na 24 procent, což je nejhorší výsledek od spolkových voleb roku 2021.
Německý výrobní sektor je největší v Evropě a zažívá už dva roky propad, přičemž pro rok 2025 se očekává široká stagnace, uvádí makroekonomická předpověď Komise EU.
Jen 14 procent respondentů průzkumu řeklo, že očekávají zlepšení ekonomické situace, zatímco 62 procent předjímá zhoršení, o čemž se tvrdí, že to je v posledních letech nejvyšší míra pesimismu.
Německo má rovněž potíže kvůli ztrátě levného ruského plynu, uzavírání závodů Volkswagenu historických proporcí a kvůli tvrdé konkurenci levnějších čínských elektrických vozidel.
Země si prošla nejrozsáhlejší výměnou populace, kdy její čistá populace v letech 2014 až 2024 narostla o více než 3,5 milionu lidí, což bylo taženo čistě migrací.
V tomto období se počet německých občanů propadl o 2 miliony na 71,6 milionu, zatímco zahraniční populace narostla ze 7,5 milionu na 13,1 milionů, ukazují data Statistického úřadu.
Roku 2015 za kancléřky Angely Merkel do Německa přišlo přes 1 milion uprchlíků, mnozí z nich jsou ze Sýrie i z Afghánistánu a Iráku.
Sto dnů po zvolení Merze za kancléře se jeho míra schvalování propadla do rekordních hlubin, kdy 67 procent lidí je s jeho prací „nespokojených“.
Průzkum ukázal, že tu „nespokojenost“ zvláště vyjadřovali příznivci AfD, tj. z 95 procent.
V únoru se Merzovi nepodařilo zformovat většinovou vládu, co je v německé politice časté, a tak jeho strana po vleklých jednáních sestavila koalici s centro-levicovými Sociálními demokraty (SPD).
V té době Merz vylučoval, že by jeho strana sestavila vládu s AfD.
Čtyřicet tři procent respondentů řeklo, že očekávají brzký konec koalice CDU/CSU/SPD.
K politikám AfD patří silná podpora tradičního manželství mezi mužem a ženou, uchování národní nezávislosti tváří v tvář rostoucí moci Evropské unie, uchování německé kultury uprostřed „evropské integrace“ a islamizace a bezpečnost hranic včetně vypovězení ilegálních imigrantů.
Loni ředitel Tesly a SpaceX Elon Musk posílil svoji podporu této straně, když ji hájil proti obviněním z extremismu a upřednostnil její politiku jako v náročných časech nejlepší cestu národa vpřed.
13. srpna vytavil v příspěvku na X senior člen programu globální ekonomiky a rozvoje Brookingského institutu, že „Německo je ve skutečných potížích.“
„Jeho politické centrum odmítá utkat se s imigrací, která je záležitostí, jež pohání neustálý růst AfD,“ říkal. „Místo toho politické centrum voliče AfD označuje za narušitele kázně.“
Ač populistické strany jako AfD získávají značné podíly hlasů, zmrazili jim v Evropě političtí oponenti, kteří je považují za extremisty, přístup do vládních koalic.
V Rakousku v březnu zformovali konzervativci, Sociální demokraté a liberálové koalici, aby zabránili v převzetí moci anti-imigrační a euro-skeptické Straně svobody, i když ta ve volbách v září 2024 dosáhla 29 procenty hlasů volební vítězství.
9. června 2024 vypsal francouzský prezident Emmanuel Macron překvapivé předčasné parlamentní volby, když jeho centristická strana Renaissance dopadla ve volbách do Europarlamentu velice uboze, zatímco populistická a národovecká strana Národní obroda (RN) si vedla nesmírně dobře.
Straně RN, která měla v nedávném průzkumu 35 procent, před francouzskými prezidentskými volbami, naplánovanými někdy na duben 2027, narůstá podíl voličů.
Kategorie: Autorské překlady