Joachim Paul říká, že „už nežijeme v demokracii,“ přičemž AfD protestuje proti jeho vyloučení z voleb na starostu města na základě ústavy.
Politik Alternativy pro Německo (AfD) Joachim Paul potvrdil, že podá žalobu poté, co mu v Ludwigshafenu zakázali kandidovat na starostu.
Volební komise města se ve svém rozhodnutí odvolává na pochybnosti o loajalitě tohoto poslance zemského parlamentu k ústavě, o čemž je Paul přesvědčen, že je politicky motivované, kvůli rostoucí popularitě této pravicové proti-imigrační strany.
Paul v rozhovoru s Junge Freiheti řekl: „Už nežijeme v demokracii. Slibného kandidáta si jen tak z voleb vyloučí.“ Dodal, že „se tím pošlapává vůle voličů.“
Paul poukazoval, že AfD se v Ludwigshafenu během posledních spolkových voleb ukázala jako druhá nejsilnější strana. Zdůrazňoval, že volby musí představovat skutečnou volbu voličů.
Rozhodnutí přijala šestičlenná volební komise skládající se ze zástupců SPD, CDU, Svobodných voličů a FDP. Před tímto rozhodnutím se konala proti Paulovi demonstrace s účastí levicových extremistů.
Náměstek zemského vůdce AfD z Porýní Falce tento výnos prohlásil za „jasné porušení ústavně zaručeného rovného zacházení se stranami, a tudíž jde o útok na demokracii.“
„Ministr vnitra Michael Ebling se vůbec nepoučil z nedávného políčku do tváře, když se nezákonně a protiústavně pokusil členům AfD bránit ve vstupu do vládních služeb,“ dodal.
Münzenmaier Eblinga obvinil z politického vměšování tvrzením: „Protože se AfD ve druhém hlasování ve spolkových volbách v Ludwishhafenu umístila před SPD, je teď Ebling v panice a zkouší se zbavit přímého a úspěšného konkurenta vyfabrikovaným a neudržitelným obviněním z pravicového extremismu.“
Varoval, že Ebling a ti, kdo konspirují, aby vyloučili kandidáta AfD, „za svůj průhledný manévr zaplatí dvakrát: jednak v důsledku žaloby a pak v den voleb.“
Není to poprvé, kdy byli kandidáti AfD vyloučeni z voleb. Naposledy volební komise v okresu Lippe v Severním Porýní-Vestfálsku upřela AfD kandidaturu na starostu na požadavek strany Zelených, též s odkazem na loajalitu k ústavě.
Ironií je, že to byl ve skutečnosti politik Sociálních demokratů, který byl posledním „neloajálním“ k ústavě; tedy Daniel Born, tehdy poslanec zemského parlamentu Bádenska-Virtemberska, který byl minulý měsíc nucen k rezignaci za nakreslení hákového kříže na volební list vedle kandidáta AfD.
Akce proti AfD probíhají i na spolkové úrovni, kdy se neustále spekuluje o potenciálním úplném zákazu strany. Takovýto krok by se mohl přiblížit s možným jmenováním Frauke Brosius-Gersdorf, právnice označované za krajně levicovou, do Spolkového ústavního soudu.
Její jmenování by zvýšilo šance, že by zákaz strany AfD tento soud mohl schválit.
Kategorie: Autorské překlady