Více než osm z deseti Němců říká, že si myslí, že lidé se bojí vyjádřit svůj úplný názor kvůli čím dál více cenzurnímu politickému klimatu v zemi.
V pondělí publikovaný průzkum od Institutu pro nové sociální reakce (INSA) zjistil, že 84 procent dotazovaných si myslí, že spoluobčané provádí auto-cenzuru svých názorů, „protože mají strach z důsledků.“ Oproti tomu s tím nesouhlasí jen devět procent.
Podle dotazníků je toto přesvědčení rozšířeno napříč politickým spektrem, kdy 77 procent příznivců levicově progresivistické strany Zelených souhlasí, že lidé dělají auto-cenzuru a to samé říká 92 procent voličů podporujících pravicově populistickou Alternativu pro Německo.
Když se ptali, zda oni osobně skrývali své pravé přesvědčení, řeklo 54 procent, že mají nejméně jednu zkušenost, kdy se necítili být schopni mluvit svobodně. To znamená šestiprocentní nárůst od položení stejné otázky v průzkumu jen před osmi měsíci.
INSA našla ohromující rozdílnosti mezi věkovými skupinami, kdy dvě třetiny těch do 30 let říkají, že se necítí svobodně, aby vyjádřili své přesvědčení, v porovnání s 38 procenty těch ve věku nad 70, což možná vyplývá z faktu, že mnozí mladí voliči se odvrací od režimních stran ve prospěch AfD a pravice a Die Linke na levici.
Ač napříč politickým spektrem existuje široký konsensu uznávající, že ostatní Němci nejspíš provádí autocenzuru, existují jasné rozdílnosti mezi mladými příznivci různých stran o tom, zda cítí potřebu skrývat své přesvědčení osobně.
Podle průzkumu 76 procent příznivců AfD hlásí autocenzuru, následováni 69 procenty příznivců levicově populistické strany BSW a 65 procenty voličů Die Linke.
Oproti tomu příznivci režimních stran se cítí při vyjadřování svobodněji, kdy autocenzuru hlásí 42 procent Sociálních demokratů, 41 procent Zelených a 47 procent Křesťanských demokratů.
V komentáři k tomuto výsledku INSA uvedla: „Téma svobody projevu má potenciál stát se stejně vlivným jako migrace od roku 2015 a Korona od roku 2020. Politici i média a společnost jako celek by to měli brát vážně.
„Pouze v dobré kulturní debatě a v přijímání široké diverzity názorů dospěje většina populace k přesvědčení, že svoboda projevu se v zemi uplatňuje bez omezení a že to je i přesvědčivý důvod, aby se postavili na obranu země.“
Na problém svobody slova v Německu už letos poukazoval viceprezident USA JD Vance během proslovu před Mnichovskou bezpečnostní konferencí v únoru. Vance varoval, že největší hrozba, s níž se Evropa potýká, nepochází z Číny či Ruska, ale spíše je to podvracení svobod „zevnitř“.
Vance též Berlín kritizoval ze zavedení politického „firewallu“ kolem populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). Vláda od jeho projevu zašla ještě dále, kdy vnitřní agentura politického špehování tuto stranu označila za „extremistickou“ organizaci, což je krok dláždící cestu k většímu státnímu dohledu nad touto stranou a potenciálně vytváří základnu pro její úplný zákaz.
Kategorie: Autorské překlady